Sen
Zdál se mi sen….
vítr byl stříbro a tvoje vlasy zlato….
ležel jsem v trávě
a šeřilo se s pátou
a ptáci jen zdálky trylkovali hranu.
Komu zvonila?
Květy se vlní hravě…
a žlutě se barví od šafránů…
Tiše jen slyším v oblacích
zasténat raněnou holubici
a v lesích vlky výt.
Kde je svit svící
a kde tvůj smích?
a hvězdy, proč halíte svůj svit?
Slzy a jejich hořké víno…
řekni mi, byl jsem nebo nebyl tehdy sám?
Ležel jsem v trávě
a volal Karolíno…
říkalas bez dechu:
usměj se na mě, umírám….
Pak přišlo ráno
a já zjistil, že jsem tě nikdy neznal.
ale bylas to ty
a nikdo jiný.
ty a tvoje slzy
ty a tvůj smích
ty a tvoje umírám.
jen já jsem nebyl já